Šíření rádiových vln

Prohlížení testových otázek pro třídu A (HAREC)

Celkem 16 otázek

1.Značení vrstev ionosféry směrem od povrchu Země je:

  • A, B, C, D
  • F, Es, D, B
  • D, E, F1, F2

2.Sluneční cyklus podílející se zásadně na šíření elmag. vln má periodu:

  • 22 let
  • 28 dní
  • 11 let

3.Pásma obvykle vhodná pro dálková spojení v noci jsou zejména:

  • 10 m, 15 m, 6 m
  • 10 m, 40 m, 160 m
  • 160 m, 80 m, 40 m

4.Běžná spojení v pásmu 70 cm jsou obvykle uskutečněna díky:

  • troposférickým rozptylem
  • přímé viditelnosti obou stanic
  • odrazu od vysokých hor

5.Jak se chová ionosféra při velkém počtu slunečních skvrn?

  • pro dálkovou komunikaci jsou použitelné i kmitočty vyšší než 40 MHz
  • kmitočty vyšší než 150 MHz jsou použitelné pro dálkovou komunikaci
  • signály vyšších kmitočtů jsou značně tlumeny

6.Co ovlivňuje rádiovou komunikaci s výjimkou šíření přízemní vlnou a přímého paprsku:

  • sluneční aktivita
  • vrstva F1 v ionosféře
  • měsíční slapové síly

7.Co se obvykle stane s rádiovou vlnou o kmitočtu nižším než MUF, je-li vyslána do ionosféry:

  • pronikne ionosférou
  • je zcela absorbována ionosférou
  • její část se vrátí zpět k Zemi

8.Jaký vliv může mít geomagnetická bouře na šíření rádiových vln:

  • zhorší se šíření krátkých vln
  • zlepší šíření přízemní vlnou
  • zlepší šíření krátkých vln ve vyšších zeměpisných šířkách

9.Na intenzitu přijímaného signálu nemá vliv:

  • vyzářený výkon
  • napájecí napětí zdroje
  • útlum nápáječů

10.Maximální použitelný kmitočet pro spoj Praha – Tokyo je 17 MHz. Které z uvedených pásem nabízí nejlepší podmínky pro spojení:

  • 17 metrů
  • 15 metrů
  • 20 metrů

11.Co způsobuje, že KV rozptýlené (scatter) signály zní často zkresleně:

  • rozptýlená energie se do odrazové zóny dostává po různých drahách
  • vznik vrstvy E v bodě rozptylu
  • aurorální činnost

12.Který druh šíření umožňuje příjem signálů ve vzdálenostech větších, než umožňuje přízemní vlna a menších, než umožňuje ionosférické šíření:

  • šíření dlouhou cesto (LP)
  • šíření krátkou cestou (SP)
  • rozptyl

13.Jaká je průměrná výška ionosférické vrstvy E:

  • 60 km
  • 1500 km
  • 100 km

14.Proč je ionosférická vrstva F2 nejdůležitější z hlediska dálkového šíření:

  • jelikož je to nejnižší vrstva
  • jelikož má nejnižší útlum
  • jelikož je to nejvyšší vrstva

15.Při šíření ve volném prostoru ve vzdálenostech větších než 10 lambda klesá intenzita elektromagnetického pole (mV/m):

  • lineárně s odmocninou vzdálenosti
  • lineárně v závislosti na vzdálenosti
  • lineárně s výškou nad terénem

16.Spojení odrazem od Měsíce (EME) se zpravidla uskutečňují:

  • na krátkých vlnách
  • v pásmu 28 MHz
  • v pásmech 3 cm až 6 m