Šíření rádiových vln
Procvičování testových otázek pro třídu A (HAREC)
Celkem 16 otázek
Značení vrstev ionosféry směrem od povrchu Země je:
-
🔵 D, E, F1, F2
-
🔵 F, Es, D, B
-
🔵 A, B, C, D
Sluneční cyklus podílející se zásadně na šíření elmag. vln má periodu:
-
🔵 11 let
-
🔵 28 dní
-
🔵 22 let
Pásma obvykle vhodná pro dálková spojení v noci jsou zejména:
-
🔵 10 m, 40 m, 160 m
-
🔵 160 m, 80 m, 40 m
-
🔵 10 m, 15 m, 6 m
Běžná spojení v pásmu 70 cm jsou obvykle uskutečněna díky:
-
🔵 přímé viditelnosti obou stanic
-
🔵 odrazu od vysokých hor
-
🔵 troposférickým rozptylem
Jak se chová ionosféra při velkém počtu slunečních skvrn?
-
🔵 signály vyšších kmitočtů jsou značně tlumeny
-
🔵 pro dálkovou komunikaci jsou použitelné i kmitočty vyšší než 40 MHz
-
🔵 kmitočty vyšší než 150 MHz jsou použitelné pro dálkovou komunikaci
Co ovlivňuje rádiovou komunikaci s výjimkou šíření přízemní vlnou a přímého paprsku:
-
🔵 sluneční aktivita
-
🔵 měsíční slapové síly
-
🔵 vrstva F1 v ionosféře
Co se obvykle stane s rádiovou vlnou o kmitočtu nižším než MUF, je-li vyslána do ionosféry:
-
🔵 pronikne ionosférou
-
🔵 je zcela absorbována ionosférou
-
🔵 její část se vrátí zpět k Zemi
Jaký vliv může mít geomagnetická bouře na šíření rádiových vln:
-
🔵 zlepší šíření krátkých vln ve vyšších zeměpisných šířkách
-
🔵 zhorší se šíření krátkých vln
-
🔵 zlepší šíření přízemní vlnou
Na intenzitu přijímaného signálu nemá vliv:
-
🔵 vyzářený výkon
-
🔵 napájecí napětí zdroje
-
🔵 útlum nápáječů
Maximální použitelný kmitočet pro spoj Praha – Tokyo je 17 MHz. Které z uvedených pásem nabízí nejlepší podmínky pro spojení:
-
🔵 20 metrů
-
🔵 15 metrů
-
🔵 17 metrů
Co způsobuje, že KV rozptýlené (scatter) signály zní často zkresleně:
-
🔵 vznik vrstvy E v bodě rozptylu
-
🔵 aurorální činnost
-
🔵 rozptýlená energie se do odrazové zóny dostává po různých drahách
Který druh šíření umožňuje příjem signálů ve vzdálenostech větších, než umožňuje přízemní vlna a menších, než umožňuje ionosférické šíření:
-
🔵 šíření krátkou cestou (SP)
-
🔵 rozptyl
-
🔵 šíření dlouhou cesto (LP)
Jaká je průměrná výška ionosférické vrstvy E:
-
🔵 1500 km
-
🔵 100 km
-
🔵 60 km
Proč je ionosférická vrstva F2 nejdůležitější z hlediska dálkového šíření:
-
🔵 jelikož je to nejnižší vrstva
-
🔵 jelikož má nejnižší útlum
-
🔵 jelikož je to nejvyšší vrstva
Při šíření ve volném prostoru ve vzdálenostech větších než 10 lambda klesá intenzita elektromagnetického pole (mV/m):
-
🔵 lineárně s výškou nad terénem
-
🔵 lineárně v závislosti na vzdálenosti
-
🔵 lineárně s odmocninou vzdálenosti
Spojení odrazem od Měsíce (EME) se zpravidla uskutečňují:
-
🔵 na krátkých vlnách
-
🔵 v pásmech 3 cm až 6 m
-
🔵 v pásmu 28 MHz